Historická pípa, dvě vědra a Pinkasův krejcar

Píše se rok 1843. Pan Jakub Pinkas, krejčí šijící mj. kněžská roucha pro františkánský klášter, se doslýchá o novém pivu, které právě začali vařit v Měšťanském pivovaru v Plzni. Dohodne se se svým přítelem formanem Martinem Salzmannem a ten mu přiváží 8. 4. 1843 dvě vědra toho nového plzeňského piva. Čím to je, že je pivo tak odlišné od těch do té doby vyráběných piv? Je vyráběno novou metodou – a to metodou spodního kvašení, která dává pivu zcela nový charakter i vzhled.

Možná hned prvého dne, kdy U Pinkasů Pražané poprvé ochutnali plzeňské pivo – tedy 8. dubna 1843, začal Jakub Pinkas přemýšlet, kam posadit všechny ty žíznivé zájemce prahnoucí po tom nejlepším nápoji na světě a jak to udělat, aby jim tento nápoj podával trvale v té nejlepší kvalitě.

Řešení nalezl vskutku geniální: otvorem v podlaze nedostavěné severní lodi Chrámu Panny Marie Sněžné, která s Pinkasovými sousedí, se dostal do podzemního klenutého prostoru, který byl ideální pro uložení pivních sudů. Drobnými stavebními úpravami tak v roce 1851 vytvořil bez nadsázky podzemní Chrám Piva (který i dnes můžete navštívit).

V duchu tradice skutečného zasvěcování chrámů vložil před otevřením „Chrámu Piva“ Jakub Pinkas do spáry kamsi mezi kameny v klenbě jeden krejcar – pro štěstí, aby se drželo jej, Pinkasových i samotného Plzeňského piva.

Jaké bylo naše překvapení, když jsme po více než jednom a půl století při opravných pracích ve sklepě ve spáře tento krejcar skutečně objevili!!! Vědomi si toho, že tahle památeční mince zmiňované štěstí skutečně přináší, vystavili jsme ji v prostorách, kde Pinkas pivo čepoval – Pinkasově formance na čestné místo nad historickou pípu tam, odkud se od počátku U Pinkasů po více než sto let čepovalo.

Budete-li v Pinkasově sklepě sedět blízko Pinkasova krejcaru, uvidíte, jak se u mince zastavují lidé a tisknou na něj svůj prst. Prý proto, aby i jim přinesl štěstí.